|
|
Důvěra ústavním institucím-září až listopad 2022
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od září do listopadu 2022 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nPrezidentovi důvěřovalo 33 % Čechů, vládě 28 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 28 % a Senát 34 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (62 %) s obecními zastupitelstvy (63 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 13 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (62 %) veřejnosti.
|
|
|
Komparace úrovní spolupráce politických stran v rámci volebních koalic v České republice
Kutman, Ondřej ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Michal, Aleš (oponent)
Bakalářská práce mapuje volební koalice v České republice na úrovni voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu a krajských zastupitelstev. Zjišťuje, které strany se ve volebních koalicích vyskytují nejčastěji a nastiňuje jejich ideovou orientaci. Činí tak s pomocí Teorie stranických rodin, kterou detailněji představuje v teoretické části. V této části je rovněž vysvětlen koncept volebních koalic. Z metodologického hlediska práce operuje s daty Českého statistického úřadu, pomocí kterých v praktické části představuje četnost výskytu stran a dvojic stran ve volebních koalicích. V souvislosti s těmito stranami je rovněž popsána jejich úspěšnost v konkrétních volbách. Výsledky zkoumání vedly k vytvoření dvou datasetů, ve kterých byly strany a dvojice stran volebních koalic seřazeny dle četnosti výskytu. Výzkum ukázal, že strany volebních koalic spolu kandidují napříč ideologickým spektrem bez zásadního vlivu ideových rozdílů na existenci těchto subjektů. Relativně často se pak v koalicích vyskytují středopravé strany, které si osvojily prvky liberální i konzervativní politiky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Důvěra ústavním institucím v červnu 2017
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v červnu 2017 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.Prezidentovi důvěřuje 48 % Čechů, vládě 26 %. Po květnovém propadu důvěra k prezidentovi vzrostla.Tradičně nejvyšší důvěře se těší starostové (61 %) a obecní zastupitelstva (60 %).Poslanecké sněmovně PČR důvěřuje 23 % Čechů, Senátu PČR důvěřuje 30 %. 57 % Čechů důvěřuje Ústavnímu soudu, 53 % ČNB, 50 % NKÚ i ombudsmanovi. S politickou situací je spokojeno jen 12 % občanů, nespokojeno je 59 %, což představuje zřetelné zlepšení v porovnání s květnem letošního roku.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím v květnu 2017
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v květnu 2017 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Prezidentovi důvěřuje 41 % Čechů, vládě 23 %, což představuje výrazný propad oproti předchozím výzkumům, který zřejmě souvisí s květnovou vládní krizí.Tradičně nejvyšší důvěře se těší starostové (61 %) a obecní zastupitelstva (60 %). S tradičně nízkou důvěrou se setkávají Poslanecká sněmovna PČR (21 %) a Senát PČR (27 %), přičemž i u nich se patrně projevil vliv vládní krize. S politickou situací je spokojeno jen 10 % občanů, nespokojeno je 67 %, což představuje nejhorší výsledek od prosince 2013.\n
|
|
|
Regionální strany v politickém systému ČR
Chlupáč, Zdeněk ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Český stranický systém lze označit za relativně mladý v porovnání s jinými, především poté západoevropskými stranickými systémy. I přesto v něm ale můžeme v současné době identifikovat celou řadu regionálních stran. Tomu, jak přesně poznat, které politické subjekty patří do skupiny regionálních stran v kontextu České republiky a které nikoliv se věnuje tato práce. Stejně tak přináší i analýzu postavení těchto formací v rámci českého politického systému. Teoretická část práce se věnuje vymezením pojmu "regionální strana". Přináší v této souvislosti několik rozdílných teoretických přístupů, které se definováním zmíněného výrazu zabývají, a následně se věnuje aplikaci definice regionální strany na případ České republiky. V analytické části práce, která je případovou studií, je nejprve vymezen okruh českých regionálních stran. Poté následuje analýza těchto subjektů a to prostřednictvím oficiálních dokumentů těchto stran, jakými jsou jejich stanovy, politický program atd., dále statistických údajů vedených v databázích ústředních orgánů státní správy České republiky a také polostrukturovaných rozhovorů vedených se členy vybraných regionálních formací. Pozornost je věnována především těmto jevům: okolnosti vzniku vybraných regionálních stran, dále rozsah jejich působnosti, volební strategii a politickou...
|
|
| |
host ::
RSS.